Z historie Češi přicházeli do tzv. jižního Banátu v první polovině 19. století. Tehdy žil v nedalekém městě Oraviţa podnikatel a obchodník dřevem Magyarly. Ten potřeboval lesní dělníky na kácení dřeva a jeho dopravu na určitá místa. Pomocí svých placených agentů nalákal obyvatele z Čech k přesídlení do Banátu. Lidé se nechali nalákat především proto, že v té době byla v celém Rakousko-Uhersku po napoleonských válkách
špatná ekonomická situace. Zde jim bylo slíbeno přidělení půdy, osvobození od vojenské
služby a od roboty.
Nejprve byla roku 1823 založena Svatá Alžběta (zanikla roku 1847 pro nedostatek vody), o rok později asi 2 km od ní obec Svatá Helena. Vesnice dostaly jména po
Magyarlyho dcerách.
Některé rodiny podstoupily strastiplnou
cestu zpět do Čech, zbývajícím velmi pomohli vojenští pohraničníci tehdejšího Rakousko-Uherska. Přijali je do vojenské služby
jako strážce hranic s Tureckem.
Původ přesídlenců
Zaměstnání přesídlenců
|
O Češích v Banátu bylo vydáno i několik publikací, jejichž obálky nabízíme k nahlédnutí. Jindřich SCHLÖGL Dějiny českých osad v rumunském Banátě (Ústí n. L. 1928) Jaroslav SVOBODA Česká menšina v Rumunsku (Praha 1999) Rudolf URBAN Češi a Slováci v Rumunsku (Bucureşti 1930, Nădlac 2005) |
|
Copyright 2008 All Rights Reserved Vieroslav Mesarč |